Tatra 162 S1K

Tatra 162 S1K

rok výroby cca 1983 – 1985

Tuhle Tatru jsem poprvé viděl a fotil v roce cca 1996 v Praze na Masarykově nádraží, hned jsem se domluvil s řidičem a on mně svezl jedno kolo na skládku na Rohanské nábřeží. Dalo by se říct, že jsem se do ní už tenkrát zamiloval, ale nikdy jsem se nepokoušel uvažovat o tom, že bych si jí pořídil. Je to prototyp s výrobním číslem 001, tehdy ještě označovaný jako funkční vzorek,  kabina je převzata  z vozu Ford Cargo, servořízení z Liazu, přední náprava je nehnaná a motor podle zjištění asi poskládaný z různých komponentů a vršek z motorů T5. Tatru vlastnila firma Trefil a někdy kolem roku 2001 ji koupila firma Klimentová z Kralup nad Vltavou. Tam jí pak pro vážné závady přední nápravy a řízení odstavili a Tatra chátrala. Občas jsem někde zaslechl informaci o ceně, která sice klesala z původního miliónu na cca 600 pak 400 tisíc atd., ale stále byla cena příliš vysoká. Jednou mi však kamarád Míra Veselý řekl, že by cena mohla být cca 180 tisíc – to mě ihned začalo vrtat hlavou a po dvou měsících bez spánkového rozhodování jsem šel do banky vyřídit si půjčku. Vyjednávání však nebylo tak jednoduché, ale nakonec se podařilo a Tatra je od 4. 11. 2016 doma ve sbírce. Splnil se mi tak sen, který jsem se ani neodvažoval snít. Podle dostupných fotek původního stavu, kdy byla v barvě slonová kost, se jí prý ve zkouškách přezdívalo slůně. Bohužel však životem prošla velkou spoustou úprav a výměnou korby. Dát ji do původního stavu není v našich finančních možnostech, a tak bychom ji chtěli dát alespoň do takového stavu, v jakém jezdila u firmy Trefil a zná ji tak i většina příznivců.

10 Replies to “Tatra 162 S1K

  1. Nie som si isty, či bola kabina “prevzata z vozu Ford Cargo”. Uni kabina je povodne zadanie projektu pre Tatra/Liaz/Avia, niekedy zo 78eho. Povedal by som, že zjavna “inspiracia”. (bocne okna, klucka…)
    Inak škoda tej kabíny, na polovicu 80tych, T162, Liaz a Devin v ostbloku dizajnová topka.

    1. Bylo to tak, píšou o tom i v knize Nesmrtelná tatra a když si najdete fotky vozu Ford Cargo z té doby, tak poznáte-jinak prý i jednu kabinu koupili a podle ní dělali ty další-původně pro Děvín.

      1. To moze byt, ako vzor, ale nie je to Cargo kabina.
        Devin ma rovnaku kabinu ako T162 (okrem kapoty a rostu) – uzku.
        Siroka, trambus (TatraLiaz) ma iné celo (A stlpky) a sklo (spodné rohy)
        Obe kabiny maju od Carga plno rozdielov. Pravdepodobne, podobna schema,
        ako ked Moskvic kopiroval a upravoval Simcu tak, ze nemusel platit za autorstvo.
        Tak ci onak, sudruhovia z Pikazu(?) si vybrali dobry vzor.
        A drzim palce pri rekonštrukcii.

      2. Pravda, ty rozdily tam jsou. Staci najit fotky vnitrku dveri. Ford ma stojate okno skoro stejne siroke nahore i dole… u T162 se na vrchu zuzuje. Stahovaci okno u T162 je obdelnikove… u Carga strana se stojatym oknem v ukosu.

        1. u vývoje jsem samozřejmě nebyl, ale je to popsané v knize Nesmrtelná Tatra co vydala před nedávnem sama Fabrika, takže jejich údaje považuju za pravdivé, je to tam popsané celkem podrobně a asi by neměli důvod psát něco co není pravda. Samotné kabiny pak vyráběl BAZ a je jesné, že s úpravami. Ono asi také záleží z jaké generace carga tu kabinu kopírovali a hlavně se určitě museli držet levnějších a dostupnějších věcí.

    1. to auto je rok výroby 1985-několikrát prošlo různými úpravami, tak asi není těžké pochopit, že je přestříkané-a to nekvalitně, takže modrá šla dolů na nějaký šedý základ a slonová kost je ještě pod tím

  2. Unifikovaná kabina Liaz – Tatra – BAZ
    Myšlenka společné kabiny pro největší výrobce nákladních automobilů Tatra, Liaz a Avia byla obnovena roce 1976 v inženýrském podniku PIKAZ, který byl součástí sdružení automobilového průmyslu ČAZ.
    Motivem bylo shromáždění výroby pro vyšší efektivitu (cca 40 tisíc kabin ročně).

    Později se projektu zůčastnily BAZ Bratislava.
    Spolupráce pokračovala i ve výrobě prototypů, které byly podrobeny testům životnosti a pevnosti dle předpisů EHK.

    Zatímco v Tatře vyrobili několik kusů těchto kabin a namontovali je na svá vozidla (jeden funkční prototyp s trambusovou a možná až tři různá vozidla s kapotovou kabinou), v Liazu dokompletovali jedinou kabinu již v době, kdy bylo jasné, že se nikdy nedostane do výroby.
    http://www.liaz.cz/unifikovana_kabina.php

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *